Soustředění ve Zduchovicích - ohlasy aktérů

O minulém víkendu jsme se účastnili soustředění ve Zduchovicích s trenérem Jaroslavem Jindrou. Přinášíme vám ohlasy zúčastněných. Jako jezdec se účastnil Marek Zeman. Doprovodem byla Peťula Ptáčková a za oddíl Petr Feigl. Velmi důležitou součáástí výpravy byla Lamia (Lamča) a Irian (Bobeš).

Postřehy Marka Zemana:

Soustředění jsem se zúčastnil jako jezdec Iriana a Lamie. U prvního jmenovaného jsem se před odjezdem trochu obával jeho aktuální fyzické kondice, kdy po letošním přeočkování prodělal delší pauzu, než jsme původně potřebovali. Jak se později naštěstí ukázalo, obava byla zbytečná a oba koně třídenní prověrkou prošli nad očekávání dobře.
Z mého pohledu si trenér Jindra hned první den získal všechny zúčastněné svým charismatickým osobitým přístupem. Rozhodně nikoho nenechal pochybovat o naprosto profesionálním přístupu, se kterým se svým svěřencům věnuje. Do lotu se chodilo max. po dvou, tak vznikalo dostatek prostoru pro řešení všech situací, které sebou daná hodina přinesla. Za zmínku stojí fakt, pro koně a jezdce velice příjemný, že před každou výcvikovou hodinou měla dvojice dosytosti času k opracování v přípravné hale, takže nemohlo stát, že by někdo šel do hodiny se ztuhlým koněm. Připomínám, že po celý víkend panovalo mrazivé počasí a nutnost delšího opracování byla skutečně na místě. Tím určitě patří velký dík organizátorům, kteří  jízdárny měly každé ráno skvěle upravené. Co se týče přístupu pana Jindry, osobně jsem naprosto nadšený, hltal jsem každou jeho radu,poznámku, z jeho slov byla cítit velká jistota, skvělý přehled, obrovská zkušenost a téměř milimetrový odhad možností každého koně. Proto jsme v neděli po posledním tréninku odcházeli s otevřenými ústy, čeho jsou vlastně naši dva koně schopni.
Způsob neúnavné prezentace výcvikových metod v praxi ocenili zároveň i přihlížející, pro které byl pan Jindra otevřen jakýmkoli dotazům. Pokud ještě budu mít někdy možnost s tímto trenérem pracovat, nebudu váhat a mohu všem skutečně doporučit.

Postřehy Peťuly Ptáčkový:

Zážitky ze soustředění s panem Jaroslavem Jindrou jsou vskutku bohaté. Poté co jsme absolvovali trochu krkolomnou cestu na místo (tady Kačenka obdivuje, že jsme se v průběhu nezabili) nás čekalo velmi příjemné překvapení. Očekávání, která jsme od soustředění měli, byla překonána. Pan Jindra je výborný trenér a výborný prezentátor a troufnu si říct i jako „učitel“ je dokonalý. Je zároveň vtipný, což vyhovovalo divákům a klidný, což ocenili jezdci i koníci. Jeho individuální přístup a schopnost vystihnout situaci a člověka jsou uměním téměř nevídaným. Mára poslouchal, snažil se, koníci se překonali. Chvílemi jsem zapomněla i na zimu, která byla vražedná. V noci se dostal teploměr na minus 18 a kdo mě zná, ví, že jsem okamžitě apelovala na zabalení koníčku a nastlání až po kolena.Když jsem točila tréninky v hale, tak jsem necítila prsty a na zahřátí nepomohlo ani vínečko.A jaké byly pocity? Není tajemstvím, že  můj koník pro mě znamená moc, takže pochopíte dozajista, jaké pocity jsem měla, když trénoval, občas mě musel pan tajemník okřiknout, abych nebyla tak euforická J. Obtížné oblouky, gymnastické řady na posílení a široké oxery – to vše zvládla dvojice výborně. Když hovořím o dvojici, mám na mysli Iriana (Bambuláčka) a Lamču, ale je nezbytné pochválit i jezdce. Velmi dobře se popasoval s nelehkými situacemi a za výsledky byly všichni nakonec velmi  pochváleni panem trenérem. Srdíčko se mi zastavovalo, když měli překonat oxer o šířce, kterou Bambi i Lamča nikdy neviděli. Podívala jsem se na Peťana s otázkou v očích – co to tam ten Jindra staví. Oxer s výškou 130, šírkou minimálně stejnou a kolmákem před jsem nechápala, jak to dokážou. A co se nestalo. Sbalené nožičky, práce se zádovými svaly, snaha, odvaha, rozhodnost a ochota – to vše jsme viděli. Ale není to o výšce, precizní práce na kavaletkách, opravování chyb, dokud nebyl cvik správně, to byla podstata tréninku. A to hlavní  - kondice koně – Pan Jindra koně miluje, nestaví výkon nad zdraví a velmi dobře odhadl, co který jezdec či koník zvládne.  Byli jsme na koníky náležitě hrdí a odnesli jsme si řadu rad, které použijeme v následném tréninku. Hlášky typu: Ale to je tvoje práce Marku…. Atmosféru závodů vytváří jezdec…dále rady na posilování, na zvládnutí kritických situací, na systematickou práci s mladým koněm, rady týkající se typologie koní, jejichpovah, fyziologických předpokladů, techniky skoku a spousty dalších konzultací – to vše jsme si odnesli a budeme v započaté práci pokračovat. V závěru moc děkuji za pomoc a podporu Peťulákovi, protože to, co si se mnou na soustřeďku zažil by jen tak někdo nezvládl, taková  zkouška ohněm J. Děkuju taky Nikče, doufám, že se neurazí když řeknu, že je to to nejluxusnější béčko na světě, sbaleno dokonale, měla by za to brát peníze. A také ostatním, kteří mezitím co jsme si užívali na soustředění, pokračovali v práci na jízdárně. Děkujeme

Postřehy Petra Feigla:

Pro mě tohle soustředění byl v podstatě takový křest ohněm. Poprvé jako "funkcionář oddílu" a zároveň poprvé na soustředění, kde hlavní náplní byl jiný sport než basketbal. Vybaven sportovním oblečením, tmavými botami (neustále jsem terčem posměšků za bílé boty u koní) a funkčním prádlem v očekávání tuhých mrazů jsem přistoupil v Praze do auta k Markovi po perném pracovním dnu. V tuto chvíli jsem ještě ani netušil, co všechno mě čeká a co si během následujících 72 hodin prožiju za dobrodružství... Hned několik věcí se začlo velmi rychle naplňovat. Udeřily tuhé mrazy (proto to funkční prádlo), navíc začalo při cestě sněžit a právě tyto dva aspekty měly za následek to, že cesta tam se proměnila v okružní jízdu Středočeským krajem. Víska jménem Třní zůstane v mé paměti na dlouhou dobu, pokud vůbec někdy z mé paměti vypadne. Při této vzpomínce je však velmi nutné poznamenat, že vojna z chlapců opravdu dělá muže a pokud jste v jednotce řidičů, tak zároveň velmi zdatné a obratné "couvače" s přepravním vozíkem a to i v podmínkách k této činnosti silně nepříznivých. Po ....hodinách jsme dorazili do Zduchovic, koně odvedli do stájí, vybalili věci na velmi dobře připravený a uklizený pokoj. V tuto chvíli mi k naprosté spokojenosti chyběla pouze postel a teplá sprcha. Postel tu byla, ale teplá voda netekla, což byl pro tento krásný čtvrteční den asi poslední pomyslný hřebíček do rakve :-). Vysvětlení přišlo záhy na druhý den. Jelikož jsme přijeli úplně první (pozice prvního nám bude tuto sezónu jistě sedět), tak ubykace ještě nebyly vytopené a to samé platilo o ohřevu vody. Od této chvíle však přišly pouze pozitivní chvíle a zážitky. Hned úvodní trénink s panem Jindrou a samozřejmě i ty následující mi dokázaly, že se u nás v České kotlině najdou lidé, kteří tomuto sportu opravdu rozumí a že to není jen sport na okrasu, z čehož při pohledu na některé jezdce během sezóny takový pocit mám. Jeho klidný projev a jasné instrukce ke každé vykonané akci byly i pro laika v tomto sportovním odvětví více než jasné. Pro jezdce to muselo být opravdovou pomocí a jistou odměnou za vynaložené úsilí. Sám jsem byl překvapen, čeho byli naši koně schopní. Tréninková jednotka měla předpesaný maximální čas 45 minut, ale čas nebyl až tak důležitý jako splnění předem daného itineráře. Stávalo se tedy, že Marek se svým koněm trénink zvládl za 25-30 minut. Rozhodně však nebylo ani na jezdci a ani na čtyřnohém tréninkovém partnerovi vidět, že by to byla procházka růžovým sadem. Celkově však nikdo z nás nenabyl pocitu, že by někdo byl přetěžován. Tato část, tedy ta hlavní byla splněna více než 100% a naprosto předčila naše očekávání. Ubytování i přes studenou sprchu první den, bylo velmi slušné a strava, ta byla koncertem. Závěrečná svíčková byla tou pravou tečkou za vydařeným víkendem. Věřím, že nabyté zkušenosti zúročíme v dobré výkony v sezóně 2011.